dlouho jsem přemýšlela nad uděláním TAGu "Co bych poradila svému náctiletému já", ale pak jsem usoudila, že kromě rovnátek asi nic :D Měla jsem super dětství, přestože jsem ho prakticky trávila celý v tělocvičně. Nebyla jsem ani outsider ani jsem netrpěla panic attacks a dokonce si ani nemyslím, že jsem nosila nějaké úděsné módní kreace, takže bych tam asi neměla moc co povídat:D Ale při přemýšlení nad mým "-náct" obdobím, jsem si vzpomněla na pár věcí, které frčely a ani nevím, kde je jim konec:-)
1. Backstreet boys!
Ach to byla láska. Milovala jsem Briana. Což bylo celkem cool, protože všichni ostatní milovali Nicka. Měla jsem jejich plakáty nad postelí a dokonce jsem měla takovej ten sešit, co se do něj vlepovali různé kartičky, které jsem chodila kupovat za velký peníze do místní trafiky:D No co Vám budu povídat. Dnes vůbec nechápu, co jsem to měla za divnej vkus.
2. Tereza Pergnerová!
To není ani náct, ale ještě mladší. Doma, jsem vždycky sama pro plyšáky vysílala čágo bélo, mikrofon jsem měla z hřebenu a snila jsem o kariéře moderátorky pořadu ESO. Pořídila jsem si i lacláče a bekovku (taková ta čepice, známe?) a byla jsem úplná Pergnerka.
3. New Yorker!
Vrchol mého náctiletého nakupování. V Jablonci žádný pořádný obchod s oblečením nebyl a tak když se jelo nakupovat oblečení, (před začátkem školního roku) vyrazili jsme do Liberce. Tam v té době byla pořádně jen Terranova a New Yorker a mé srdíčko plesalo. Připadalo mi to jako luxusní značka a jednu zimu jsem celou odchodila v hnědých manšestrákách odtamtud. Fakt. Celý týden jsem je nosila, o víkendu vyprala a v pondělí se jelo nanovo.
4. Hraní hada!
U dnešních chytrých telefonů je tohle spíš smutné. Na mém telefonu na gymplu byl vrchol her HAD. Jak se dneska děcka ptají (ani nevím na co se ptají, tuším) "Má tvůj mobil foťák?" Tak my se tenkrát ptali "Máš tam hry?". A kdo měl, to byl švihák. Pod lavicí jsme pak na tajňačku propařili hodiny, stoupali do vyšších levelů a doufali ve vysoké skóre.
5. Dobrý den, tady Karolína, je doma Tereza?
Telefonování na pevnou linku? Dnes už to snad ani neexistuje. Vždycky, když jsem volala kamarádkám, doufala jsem, že to zvednou přímo ony a ne jejich rodiče. Bušilo mi srdce, potily se mi ruce a šíleně jsem se styděla:D
S Terez:-)
6. Xchat!
Byla jsem schopná jít do školy na 7, jen abych mohla na hoďku na počítače, protože doma jsme ho neměli. Chodili jsme do sprostejch místností, předstírali, že jsme prsatý dvacetiletý blondýny a dávali si falešné schůzky v Praze pod koněm :D Jestli chcete slyšet něco fakt trapnýho, prozadím Vám svou úplně první přezdívku.....PUCIK007. To jako fakt :D
7. Lenka Lanczová!
Přečetla jsem od ní snad vše, co za dob gymplu vydala. Teď už nemám přehled a určitě bych si mohla doplnit knihovničku :D Knížky byly čtivý a nahlodávaly věci, co pro nás v těch 14-15 byly aktuální. První líbačky, první intimnosti....Pod lavicí jsme se toho načetly až až. A jaké pak bylo procitnutí, když Vás u vašeho prvního líbání partner nepoložil do orosené trávy za soumraku slunce a rozhledem na celé město, jak se to psalo v knížkách :D
8. Tamagochi!
Tohle je taky možná ještě pod náct hranicí, ale děsně to frčelo. Spousta děcek ze školy ho mělo a mě to rodiče nechtěli koupit. Tak jsem si našetřila, pak ho koupila u prvních vietnamců a byla děsně zklamaná. Vždycky jsem na to zapomněla, pak mi to chcíplo a vůbec, bylo s tím děsně práce:D
9. Master class!
Jak já milovala závody. Když byla ještě dětská liga aerobicu, každý víkend jsme jeli někam jinam a troufám si říct, že to byl parádní víkend. S kamarádkami, pod dospělým dohledem a ještě jsme si zasportovaly, občas dovezly i medaili nebo pohár. Doufám, že moje děti budou jednou také hodně sportovat, já mým rodičům za podporu ve vrcholovém sportování nemůžu nikdy dost poděkovat. Občas mě mrzelo, že jsem třeba místo nového mobilu dostala nový dres, který stál stejně peněz, ale dnes jsem za to vděčná. Aerobic mě naučil hodně a i když se dnes na medaile a diplomy jen práší, mám na to mraky skvělých vzpomínek.
Cca měsíc zpět na univerzitních závodech:-)
10. Maminčiny věci!
To byl svátek, když jsem si od ní mohla něco půjčit. Samozřejmě vyjímečně, občas i na tajňačku. Když se šlo do divadla, mohla jsem si půjčit její kozačky nebo kabát. Do školy jsem si občas na tajno mazala pusu jejím leskem...a jak sexy jsem si připadala:D Vždycky, hlavně u oblečení, jsem pak měla pocit takové svátečnosti, dospělosti....nevím jak to popsat, snad to znáte:-)
Na co si z dětství, základky, střední vzpomenete vy? Případně byly jste stiženi některou z výše zmíněných věcí?














